Diabetes je onemocnění, které zabraňuje tělu patřičně využít energii z potravy. Objevuje se, když pankreas (slinivka břišní) přestane produkovat inzulín nebo když se tělo stane rezistentním k inzulínu. Inzulín je hormon, který je nutný k přesunu glukózy z krevního oběhu do tělních buněk, v nichž je glukóza následně přeměněna na energii. Glukóza je typem cukru, který se nachází v krevním oběhu. Vzniká rozkladem a trávením potravy a je spotřebovávána buňkami těla; glukóza z krve je pohonnou látkou pro celé tělo. Inzulín, hormon produkovaný za normálních okolností pankreatem, je nutný k tomu, aby umožnil buňkám těla využít glukózu k růstu a jako zdroje energie.

Tři nejčastější formy diabetu jsou:

• Diabetes mellitus 1. typu - pankreas již neprodukuje inzulín. Aby pacienti přežili, musí si aplikovat inzulín injekčně nebo pomocí inzulínové pumpy. Diabetes mellitus 1. typu se rozvíjí nejčastěji u dětí a mladých dospělých a představuje přibližně 10 % všech pacientů s diabetem na celém světě. Průměrné přežití nemocných s diabetem 1. typu je nižší než u běžné populace.
• Diabetes mellitus 2. typu - je metabolické onemocnění, které pramení z neschopnosti těla vyrábět dostatek inzulínu nebo ho patřičně využít. Diabetes mellitus 2. typu je nejčastějším typem tohoto onemocnění, představuje 90-95 % všech případů diabetu. Diabetes 2. typu může být léčen dietou a fyzickou aktivitou, PAD (perorálními antidiabetiky) a v mnoha případech i inzulínem. Výsledky několika klinických studií ukazují, že přírůstek hmotnosti a obezita jsou spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje diabetu 2. typu. Diabetes mellitus 2. typu se obvykle rozvíjí u dospělých nad 40 let věku. Lidé s rizikem rozvoje diabetu 2. typu by měli dodržovat běžná doporučení týkající se prevence tohoto onemocnění.
• Gestační diabetes - se rozvíjí pouze během těhotenství. Jako u diabetu 2. typu je gestační diabetes metabolickým onemocněním vznikajícím na podkladě neschopnosti těla vyrobit dostatečné množství inzulínu nebo na něj patřičně reagovat. Ale na rozdíl od jiných typů diabetu může být gestační diabetes dočasnou záležitostí. Obvykle po porodu mizí. Avšak ženy s gestačním diabetem mají vyšší riziko rozvoje diabetu 2. typu v pozdějším věku a měly by proto dodržovat běžná doporučení týkající se prevence tohoto onemocnění.

Aby mohli pacienti zvládnout svoji chorobu, musí si někteří z nich aplikovat inzulín. Množství podaného inzulínu musí být vyvážené podle množství přijatého jídla a denních aktivit. Pravidelně musí být kontrolována hladina cukru v krvi (glykémie). Pacienti s diabetem často mívají buď příliš vysokou nebo příliš nízkou hladinu cukru v krvi. Špatná kompenzace diabetu (příliš velké kolísání hladin cukru) může vést k akutním komplikacím diabetu (hypoglykémiím - nízkým hladinám cukru v krvi, nebo hyperglykémiím - vysokým hladinám cukru v krvi, které mohou vést ke ketoacidóze). Pokud se rozvine ketoacidóza, je nutná hospitalizace pacienta. Pokud má pacient dlouhodobě neuspokojivou kompenzaci diabetu, může u něho dojít ke slepotě, selhání ledvin nebo k amputaci dolních končetin. Kromě toho je dekompenzace diabetu hlavním faktorem přispívajícím jak k rozvoji kardiovaskulárních chorob, tak impotence.

V současné době neexistuje žádný lék, který by cukrovku vyléčil. Léčba diabetu spočívá v aplikaci inzulínu a udržení dobré kompenzace diabetu.